Literatura

Křížovka na duben 2019 – Kundera

Dubnová křížovka má svého vítěze!
Během dubna mohli čtenáři vyplnit křížovku zaměřenou na život a díla Milana Kundery, který měl tento měsíc 90. výročí narození. Křížovku správně vyluštilo 8 čtenářů a jejich odpovědi byly zařazeny do slosování. Štěstí se usmálo na čtenářku Marii Vojtíkovou, která od knihovny vyhrává knihu Středoevropan Milan Kundera od Tomáše Kubíčka. Gratulujeme výherkyni a ještě jednou děkujeme všem zúčastněným!

Odkaz: správně vyplněná křížovka

MILAN KUNDERA V DUBNU OSLAVIL 90. VÝROČÍ NAROZENÍ

Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Pochází z rodiny významného hudebního pedagoga, klavíristy a rektora JAMU Ludvíka Kundery, což se projevuje v jeho celoživotním zájmu o hudbu.
V mládí psal nadšenou socialistickou poezii (i když se snažil vymykat dobovému schematismu), poté však byl k režimu kritický a po roce 1968 mu bylo znemožněno dále publikovat.
Od roku 1975 žije ve Francii, kde zpočátku vyučoval na univerzitě v Rennes a poté na École des Hautes Études v Paříži. V roce 1979 byl zbaven čs. státního občanství, francouzským občanem se stal v roce 1981.
Dlouhou dobu psal stále česky, francouzština však nakonec převládla: nejprve v polovině 80. let v esejích, od poloviny 90. let pak i v románech.
Po roce 1989 udržuje se svou bývalou vlastí jen sporadické styky. Kundera dlouho odmítá zpřístupnit své francouzsky psané romány. Ačkoli reviduje překlady svých děl napsaných ve francouzštině do jiných jazyků, jejich české překlady téměř nevydává a odmítá práci na nich svěřit jiným překladatelům. To ovšem způsobuje, že Kunderova díla se šíří novodobým „samizdatem“, tedy na internetu: jednak na něm kolují opisy torontských vydání jeho česky psaných románů, jednak „pirátské“ překlady jeho francouzských románů. Přitom jeho díla vycházejí v mnoha světových jazycích a Kundera je dnes nejpřekládanější českým spisovatelem.
Kundera se podle vlastních slov našel až ve chvíli, kdy napsal první povídku z budoucího cyklu Směšné lásky. Ty vyšly postupně ve třech svazcích v letech 1963, 1965 a 1968. První soubor obsahoval tři povídky: Já truchlivý Bůh, Sestřičko mých sestřiček a Nikdo se nebude smát. Druhý sešit směšných lásek obsahoval také tři povídky: Zlaté jablko věčné touhy, Zvěstovatel a Falešný autostop. Třetí sešit směšných lásek obsahoval čtyři povídky: Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Eduard a Bůh a Doktor Havel po dvaceti letech. Později Kundera ze souborného vydání (1970; definitivní verze Atlantis 1991) tři povídky vyřadil, takže soubor nyní obsahuje sedm povídek v následujícím pořadí: Nikdo se nebude smát, Zlaté jablko věčné touhy, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Doktor Havel po dvaceti letech a Eduard a Bůh.
Prvním vrcholem Kunderovy tvorby je román Žert (dokončen 1965, vydán 1967; definitivní verze Atlantis 1991), který mu získal uznání i na Západě, zejména ve Francii. Román, patřící k vrcholným dílům poválečné české literatury, se kriticky vyrovnává se složitým obdobím stalinismu 50. let, s proviněním části generace, která je loajální s režimem. Pozoruhodný je také po formální a stylistické stránce, kdy se v sedmi částech střídají čtyři různí vypravěči.
Nesnesitelná lehkost bytí (franc. 1984; č. Toronto 1985; definitivní verze Atlantis 2006) je Kunderovým druhým vrcholným dílem a zároveň románem nejznámějším a nejúspěšnějším. Je shrnutím autorových dosavadních témat i vyprávěcích postupů. Na Západě se stal bestsellerem a byl přeložen do mnoha jazyků (včetně např. ruštiny, polštiny a čínštiny). V roce 1988 byl v USA také zfilmován, s výsledkem však Kundera nebyl spokojen a již nikdy nedovolil žádné své dílo zfilmovat či jakkoli jinak adaptovat.
Román Kniha smíchu a zapomnění je opět kritikou poměrů v normalizačním Československu (slavná charakteristika Gustáva Husáka jako „prezidenta zapomnění“ nebo zpěváka Karla Gotta jako „idiota hudby“).
Vydávání děl Milana Kundery se v Čechách po roce 1989 ujalo výhradně nakladatelství Atlantis.
Milan Kundera získal mnohá ocenění, byl navrhován i na Nobelovu cenu za literaturu.

Citace:
VALDEN, Milan. Kundera, Milan. In: ILiteratura.cz [online]. Medonosy: Sdružení pro iliteraturu, [2002], 12. 11. 2006 [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/20137/kundera-milan