Čtenářská soutěž pro děti

Vaše jméno a příjmení (povinné)

Váš email (povinné)

Čtyřmístné čtenářské číslo z Vaší průkazky do knihovny (u nových průkazek poslední čtyřčíslí) nebo rok narození (povinné)

1.
V tom Hermiona vyjekla a ukazovala dál do chodby. „Podívejte !“ Na stěně před nimi cosi svítilo. Opatrně popošli a pokoušeli se potmě rozeznat, co to je: Na stěnu mezi dvěma okny někdo načmáral stopu vysoká písmena, která pobleskovala v záři pochodní. TAJEMNÁ KOMNATA JE ZNOVU OTEVŘENA. NEPŘÁTELÉ DĚDICE, MĚJTE SE NA POZORU !
Název a autor:

2.
Nad horou se otevřela nebeská vrátka a vyšel z nich měsíc. Podíval se stříbrně dolů a dost smutně řekl:
„Zas jedna neučesaná.“
Jen měsíc dopověděl, udělal někdo dva tiché krůčky. To tma vyběhla z lesa. Jde k neučesané víle, klopýtá o bílé kameny, je pořád větší.
„To je z toho, že jsme pro vílu nenašli hřeben a zrcátko,“ řekl…..
Název a autor:

3.
Když jsem dnes ráno šel do školy, potkal jsem Vendelína a ten mi řekl: „Co kdybychom dneska nešli do školy ?“ Já jsem mu řekl, že chodit za školu není správné, že by se paní učitelka zlobila a tatínek vždycky říká, že člověk musí pracovat, aby to v životě někam dotáhl a stal se letcem, a pak, maminka by byla smutná, a ostatně lhát se nemá.
Název a autor:

4.
Když si Olle přišel pro boty, přinesl Svippovi kost. Svipp štěkal a vrčel, ale byl strašně hladový, a tak se do kosti zahryzl. Celou tu dobu, co žral, stál Olle kousek stranou a říkal mu, že je pěkný a hodný pes. Olle potom musel pro ty boty ještě mockrát, protože nebyly hotové. A vždycky s sebou přinesl něco dobrého pro Svippa. A tak jednoho krásného dne už na něj Svipp nevrčel, ale jenom tak štěkal, jako psi štěkávají, když uvidí někoho, koho mají rádi.
Název a autor:

5.
Byli v tom chlívku pořádně namačkáni, ale bylo jim tam příjemně. Venku šuměl déšť, velké kapky vody ťukaly do dvířek a ve struze, která vedla kolem Ševcovic baráčku, šplouchala voda. Ale u Pašíka bylo útulno. „To jsme se tu pěkně sešli !“ liboval si Pašík.
Název a autor:

6.
„Pokud chci poznat motýly, musím dvě tři housenky snést. Prý jsou motýli moc krásní. Kdo by mě jinak navštěvoval ? Ty budeš daleko. A velkých zvířat, těch se ani trochu nebojím. Mám přece taky drápy.“ A prostoduše ukázala své čtyři trny. Potom dodala: „Neprotahuj to tak, rozčiluje mě to. Rozhodl ses odejít, tak jdi.“ Nechtěla totiž, aby ji viděl plakat. Byla to náramně pyšná květina…
Název a autor:

7.
Když máš srdce zjihlé, když máš potíže,
tak dej cihlu k cihle, těsto do díže.
Upeč třeba chleba, postav třeba zeď.
Žal se krásně vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď.
Název a autor:

8.
Kopčemova zvědavost byla silnější než jeho strach. Nachýlil se znova nad hlubinou a silně vykřikl. Hned ucukl zpátky, jak se jeho hlas dunivě rozléhal. Také Veverčák a Sova vykřikli do hlubiny a naslouchali temné ozvěně. Poslouchali napjatě.
Název a autor:

9.
Jednoho dne přišel Martínek zase na zahradu a listí na stromech bylo žluté jako pampelišky. Zahradou poletovalo babí léto. „Mohu už jablíčko utrhnout ?“ ptal se Martínek. „Ano,“ usmála se maminka, „už je pěkně červené. Je podzim a jablíčko uzrálo.“
Název a autor: