Marta Doležalová: Neratovické střípky

Město mládí ke hře svádí.

Sportujeme, hrajeme si,

Věk nás prostě nevyděsí!

Mladí, staří všichni svorně,

obujem si na sport škorně.

Atletická dráha, schody, hřiště,

co zde pokoříme příště?

Jazz, soul, rock i dechovku zahrají nám rádi,

naše děti z lidušky, s muzikou kamarádí!

Neratovské umění stále jenom kvete,

rostou tady umělci, dívej se, ty světe!

Na Labi se plavíme na loďkách jen tak,

plavem prsa, čubičku, umíme i znak.

Lobkovický zámek žije, hoduje se tu i pije.

V Lobkovicích kolem vody relaxujem do pohody.

Kostel, památník či kaple mají svoji duši.

K Neratovicím to patří, to jim prostě sluší.

Cože? Co to houká? Na náměstí jede vlak?

No rarita to tedy je, Neratovský motorák.

Neratovický život je zpět, dobýváme s láskou svět !