Anketa ukončena, nyní pracujeme s daty a budeme se snažit přizpůsobit vašim přáním, děkujeme.
Anketu můžete vyplnit a odeslat i teď. Děkujeme.
Kvíz ukončen, všechny správné odpovšdi mělo pět soutěžících, ze kterých vylosujeme vítěze.
O výherci se losovalo mezi pěti soutěžícími, kteří odpověděli na vše správně. Výhercem je Veronika Jansová. Získává prodloužení ročního zápisného do knihovny zdarma a propisovací tužku s logem knihovny. Blahopřejeme.
Kvíz o ceny. Odpovědi jste si mohli zjistit odkazem: Historie a současnost knihovny v Neratovicích.
Správné odpovědi:
1) Která organizace založila první knihovnu v Neratovicích?
c) Sokol
2) V kterém to bylo roce?
b) 1913
3) Kdy vešel v platnost zákon o zakládání knihoven?
a) 1919
4) Rok po tomto roce byla založena Obecní knihovna. Pracovali v ní dobrovolní knihovníci, z nichž nejvýznamnější byl
b) František Uher
5) Sídlila knihovna vždy na stejném místě?
b) ne, celkem 4 x se stěhovala, sídlí již na 5. místě
6) Jak se jmenuje knihovnický počítačový systém, který knihovna v současnosti používá?
a) KOHA
7) Od roku 2017 funguje před knihovnou nové zařízení na vracení knih v době, kdy je knihovna uzavřena. Je to
b) bibliobox
8) Co všechno si lze v knihovně půjčit?
b) knihy, časopisy, audioknihy, deskové hry, e-knihy
Soutěž skončila.
Soutěžící si mohli vyzkoušet své schopnosti koncentrace, paměti a porozumění textu zařazením věty z výběru do pasáží v textu (nyní správné věty doplněny do textu tučně)
Dubnová křížovka má svého vítěze!
Během dubna mohli čtenáři vyplnit křížovku zaměřenou na život a díla Milana Kundery, který měl tento měsíc 90. výročí narození. Křížovku správně vyluštilo 8 čtenářů a jejich odpovědi byly zařazeny do slosování. Štěstí se usmálo na čtenářku Marii Vojtíkovou, která od knihovny vyhrává knihu Středoevropan Milan Kundera od Tomáše Kubíčka. Gratulujeme výherkyni a ještě jednou děkujeme všem zúčastněným!
Odkaz: správně vyplněná křížovka
Milan Kundera se narodil 1. dubna 1929 v Brně. Pochází z rodiny významného hudebního pedagoga, klavíristy a rektora JAMU Ludvíka Kundery, což se projevuje v jeho celoživotním zájmu o hudbu.
V mládí psal nadšenou socialistickou poezii (i když se snažil vymykat dobovému schematismu), poté však byl k režimu kritický a po roce 1968 mu bylo znemožněno dále publikovat.
Od roku 1975 žije ve Francii, kde zpočátku vyučoval na univerzitě v Rennes a poté na École des Hautes Études v Paříži. V roce 1979 byl zbaven čs. státního občanství, francouzským občanem se stal v roce 1981.
Dlouhou dobu psal stále česky, francouzština však nakonec převládla: nejprve v polovině 80. let v esejích, od poloviny 90. let pak i v románech.
Po roce 1989 udržuje se svou bývalou vlastí jen sporadické styky. Kundera dlouho odmítá zpřístupnit své francouzsky psané romány. Ačkoli reviduje překlady svých děl napsaných ve francouzštině do jiných jazyků, jejich české překlady téměř nevydává a odmítá práci na nich svěřit jiným překladatelům. To ovšem způsobuje, že Kunderova díla se šíří novodobým „samizdatem“, tedy na internetu: jednak na něm kolují opisy torontských vydání jeho česky psaných románů, jednak „pirátské“ překlady jeho francouzských románů. Přitom jeho díla vycházejí v mnoha světových jazycích a Kundera je dnes nejpřekládanější českým spisovatelem.
Kundera se podle vlastních slov našel až ve chvíli, kdy napsal první povídku z budoucího cyklu Směšné lásky. Ty vyšly postupně ve třech svazcích v letech 1963, 1965 a 1968. První soubor obsahoval tři povídky: Já truchlivý Bůh, Sestřičko mých sestřiček a Nikdo se nebude smát. Druhý sešit směšných lásek obsahoval také tři povídky: Zlaté jablko věčné touhy, Zvěstovatel a Falešný autostop. Třetí sešit směšných lásek obsahoval čtyři povídky: Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Eduard a Bůh a Doktor Havel po dvaceti letech. Později Kundera ze souborného vydání (1970; definitivní verze Atlantis 1991) tři povídky vyřadil, takže soubor nyní obsahuje sedm povídek v následujícím pořadí: Nikdo se nebude smát, Zlaté jablko věčné touhy, Falešný autostop, Symposion, Ať ustoupí staří mrtví mladým mrtvým, Doktor Havel po dvaceti letech a Eduard a Bůh.
Prvním vrcholem Kunderovy tvorby je román Žert (dokončen 1965, vydán 1967; definitivní verze Atlantis 1991), který mu získal uznání i na Západě, zejména ve Francii. Román, patřící k vrcholným dílům poválečné české literatury, se kriticky vyrovnává se složitým obdobím stalinismu 50. let, s proviněním části generace, která je loajální s režimem. Pozoruhodný je také po formální a stylistické stránce, kdy se v sedmi částech střídají čtyři různí vypravěči.
Nesnesitelná lehkost bytí (franc. 1984; č. Toronto 1985; definitivní verze Atlantis 2006) je Kunderovým druhým vrcholným dílem a zároveň románem nejznámějším a nejúspěšnějším. Je shrnutím autorových dosavadních témat i vyprávěcích postupů. Na Západě se stal bestsellerem a byl přeložen do mnoha jazyků (včetně např. ruštiny, polštiny a čínštiny). V roce 1988 byl v USA také zfilmován, s výsledkem však Kundera nebyl spokojen a již nikdy nedovolil žádné své dílo zfilmovat či jakkoli jinak adaptovat.
Román Kniha smíchu a zapomnění je opět kritikou poměrů v normalizačním Československu (slavná charakteristika Gustáva Husáka jako „prezidenta zapomnění“ nebo zpěváka Karla Gotta jako „idiota hudby“).
Vydávání děl Milana Kundery se v Čechách po roce 1989 ujalo výhradně nakladatelství Atlantis.
Milan Kundera získal mnohá ocenění, byl navrhován i na Nobelovu cenu za literaturu.
Citace:
VALDEN, Milan. Kundera, Milan. In: ILiteratura.cz [online]. Medonosy: Sdružení pro iliteraturu, [2002], 12. 11. 2006 [cit. 2019-03-18]. Dostupné z: http://www.iliteratura.cz/Clanek/20137/kundera-milan
Celý březen 2019 mohli čtenáři odpovídat na literární kvíz, kde pomocí úryvků z knih a knižní obálky měli zjistit autora a název 10 knižních titulů. Kvízu se zúčastnilo 8 čtenářů a 3 čtenářky nám zaslaly kompletní správné odpovědi a staly se vítězkami březnového kvízu! Knihovna pro tyto výherkyně připravila za odměnu novou pěknou knížku. Ještě jednou děkujeme všem zúčastněným a soutěžte s knihovnou dál. Příště můžete výhrát i vy.
Připravili jsme pro čtenáře malý literární kvíz, za jehož správné odpovědi čeká pro tři nejúspěšnější pěkná knížka. Stačí poznat a uvést autora a název knihy z deseti připravených ukázek. Ty naleznete u obou pultů v dospělém oddělení či zde pod tímto článkem elektronicky. Napovědět vám může úryvek z knihy, literární zajímavost nebo samotná knižní obálka. Nebojte se tedy zapojit, některé knížky můžeme mít v podvědomí, aniž bychom je četli! Po skončení soutěže zašleme výsledky na Váš e-mail. V rámci propagace knihovny mohou být zveřejněny vítězové.
Soutěž skončila, níže naleznete správné odpovědi.
V rámci Týdne knihoven 1. – 7.10. vyhlašuje Městská knihovna Neratovice II. ročník literární soutěže “Neratovice žijí !?”, jehož tématem jsou tentokrát “Osmičková výročí”. Vyzýváme všechny, kdo chtějí zachytit své či v rodině a okolí tradované vzpomínky, zážitky a postřehy vázané na léta 1918, 1938, 1948, 1968 na Neratovicku, ať zasílají své příspěvky do knihovny od 1. října do 31. ledna 2019 (soutěž byla prodloužena!).
Přijímáme pouze práce původní, dosud nikde nepublikované, rozsahem přiměřené (cca od 1 do 10 stran). Předat či zaslat je můžete v tištěné i elektronické podobě (textové formáty MS Word či Open Office). Soutěžit lze v těchto kategoriích: próza (povídka), publicistika (reportáž, fejeton, črta, literatura faktu, esej), poezie, komiks. Soutěž není věkově omezena. Její výsledky budou vyhlášeny a zveřejněny v 4. března 2019.
Kontaktní adresa: Městská knihovna Neratovice, nám. Republiky 400 nebo info@knihovnaneratovice.cz
V říjnu a listopadu 2018 jste měli možnost potrápit své mozkové závity i paměť v našem kulturním kvízu – zadání >>ZDE<<.
A nyní vám přinášíme odpovědi a celé fotografie neratovických pamětihodností.
Se všemi správnými odpověďmi kvíz vyhrála paní Anna Spěváčková.
Odpovědi:
1) kamenná plastika Vlna, před plaveckým bazénem, přibližně z doby budování plaveckého bazénu
2) oltářní obraz Sv. Vojtěch zouván z bot u přívozu v Neratovicích v raně barokní kapli sv. Vojtěcha, malba na plátně z let 1670 – 80, autor neznámý
3) Hrobům v dáli, pomník obětem 1. světové války od ak. sochaře Antonína Hlouška z Říčan, odhalen 5.10.1924 v Kostomlatského sadech, po stranách rovněž dva pomníčky železničářům a sokolům zahynuvším během 2. světové války
4) Jeden z Kamenů zmizelých, tento v ul. kpt. Jaroše
5) Symbol kina, plastický ornament na budově kina, 1. polovina 70. let 20. stol.
6) Sloupová hlavice v průčelní straně nádražní budovy, budova postavena 1872
7) Keramický reliéf Marty Taberyové (Jaro ?) na podestě schodiště v obchodním domě Legato, autorkou sochařka a keramička Marta Taberyová, 1990
8) Ljuba Hermanová – mozaiková pamětní deska herečky a zpěvačky, neratovické rodačky L.H., odhalena ke 100. výročí narození dne 24.5.2013, autorkou ak. sochařka Jana Voldřichová, umístěno vpravo od vchodu do Společenského domu
9) Domovní znamení v ul. Za obchody, 50. léta 20. stol.
10) Bedřich Smetana – busta B. S. ve Smetanových sadech od ak. sochaře Aloise Sopra z Prahy,
podstavec navrhl architekt F. Marek. Busta odhalena při otevření Smetanových sadů 8.11.1959.
Určete na následujících 10 obrázcích, co nebo koho zachycují (o jaké dílo, památku či jeho část se jedná), kde se v Neratovicích nachází, popř. uveďte dobu vzniku.
Své odpovědi odevzdejte v knihovně spolu se jménem a kontaktem či posílejte e-mailem na adresu: info@knihovnaneratovice.cz
Uzávěrka soutěže: 30. 11. 2018
Správné odpovědi slosujeme a výherce odměníme.
Odpovědi na otázky budou k dispozici na témže místě po celý prosinec 2018.
Obrázek č.2: Z katalogu Národní galerie – ed. M. Bartlová: Svatý Vojtěch. Tisíc let svatovojtěšské tradice v Čechách.