Kvízy, křížovky, soutěže

Správné odpovědi březnového literárního kvízu 2019

Známe vítěze březnového kvízu!

Celý březen 2019 mohli čtenáři odpovídat na literární kvíz, kde pomocí úryvků z knih a knižní obálky měli zjistit autora a název 10 knižních titulů. Kvízu se zúčastnilo 8 čtenářů a 3 čtenářky nám zaslaly kompletní správné odpovědi a staly se vítězkami březnového kvízu! Knihovna pro tyto výherkyně připravila za odměnu novou pěknou knížku. Ještě jednou děkujeme všem zúčastněným a soutěžte s knihovnou dál. Příště můžete výhrát i vy.

Připravili jsme pro čtenáře malý literární kvíz, za jehož správné odpovědi čeká pro tři nejúspěšnější pěkná knížka. Stačí poznat a uvést autora a název knihy z deseti připravených ukázek. Ty naleznete u obou pultů v dospělém oddělení či zde pod tímto článkem elektronicky. Napovědět vám může úryvek z knihy, literární zajímavost nebo samotná knižní obálka. Nebojte se tedy zapojit, některé knížky můžeme mít v podvědomí, aniž bychom je četli! Po skončení soutěže zašleme výsledky na Váš e-mail. V rámci propagace knihovny mohou být zveřejněny vítězové.

Soutěž skončila, níže naleznete správné odpovědi.

1.

Kniha byla původně psána jako fanfikce na ságu Stmívání (Twilight) od autorky Stephenie Meyer, stala se však světovým fenoménem, který odstartoval masovou popularitu erotického žánru.

„Christian mě staví na nohy na dřevěnou podlahu. Nemám moc času se rozhlížet kolem, protože v okamžiku, kdy mu pohlédnu do očí, mě spoutává pohledem. Jsem jako zhypnotizovaná – sleduju ho, jako by byl nějaký vzácný a nebezpečný predátor, čekám, kdy zaútočí. Dýchá přerývaně. Šedé oči planou touhou, potřebou a čistým neředěným chtíčem.“

 

2.

Název románu v originále je shodný s názvem filmové adaptace, kterou v roce 1975 natočil režisér Miloš Forman a získala pět Oscarů.

„Dveře oddělení se otevřely a černý frajeři přivezli vozík, který měl dole přivázanou cedulku, kde tlustýma černýma písmenama stálo: McMurphy – Randle P. Pooperační stav. A pod tím bylo inkoustem připsáno: Lobotomie.“

 

3.

Tento spisovatel se řadí mezi autory tzv. Zlatého věku science fiction a vydával často pod pseudonymy, často jako John Beynon Harris.

„Naneštěstí měla tato samohybná rostlina ještě jednu vlastnost, ale s tou se filmaři buď ještě nesetkali, a nebo se z toho či z toho důvodu rozhodli o ní pomlčet. Také jsem s ničím nepočítal. Skláněl jsem se k zemi a odhrabával pozorně půdu, abych rostlině neublížil, když tu mě z čistajasna zasáhla strašlivá rána a odhodila stranou... Teprve po čase jsem se dozvěděl, že jsem byl patrně jediný, kdo přežil toto uštknutí.“

 

4.

Tímto románem autorka vstoupila do povědomí veřejnosti a získala čtenářskou cenu Magnesia Litera za rok 2010

„Museli ujet před takovýma, jako jste vy, vysvětlovala tiše Janinka s očima sklopenýma a Gertinu nabídku odmítla a ani jí raději neřekla, jak se v té době u nich doma o nich, o Schnirchových, mluvilo. Gerta vrtěla nechápavě hlavou, nevěděla, koho tím myslí, ty, jako jsou oni. Ona byla přece vždycky jako Janinka.“

 

5.

Podle knihy vznikl stejnojmenný film, jehož režisérem byl Ron Howard a do hlavních rolí byli obsazeni Tom Hanks a herečka Audrey Tautou.

„Langdon nemohl odtrhnout oči od fotografie, kterou držel v ruce, a pocítil neurčitý strach. Obrázek byl příšerný a hluboce podivný, vyvolával zneklidňující dojem jakéhosi déjá-vu. Více než před rokem Langdon obdržel fotografii těla s podobnou žádostí o pomoc. O čtyřiadvacet hodin později ve Vatikánu málem přišel o život. Tento snímek byl naprosto odlišný, a přece na něm bylo něco povědomého. Policista se podíval na hodinky. „Můj kapitán vás očekává, pane.“ Langdon ho sotva slyšel. Očima se vpíjel do obrázku. „Ten symbol tady, a to, jak podivně je to tělo…“ „Naaranžováno?“ pomohl mu policista. Langdon přikývl a projel jím chlad. „Neumím si představit, kdo může tohle udělat jinému člověku.“Policista vypadal zachmuřeně. „Vy to nechápete, pane Langdone. To, co vidíte na té fotografii…“ Odmlčel se. „Monsieur Sauniére si to udělal sám.“

 

6.

Tento autor často navštěvoval hospodu U Zlatého tygra, kde se setkal se známými osobnostmi jako byl Václav Havel, americký prezident Bill Clinton či Madeleine Albrightová.

„Teď mě měl Francin takovou, jakou si mě přál mít, slušnou ženu sedící doma, ženskou, o které věděl, kde je, kde bude zítra, kde by si ji přál mít navždycky, ne moc nemocnou, ale nemocnou jakoby, ženu, která by se dobelhala ke kamnům, k židli, ke stolu, hlavně ale ženu, která by byla na obtíž, protože vrchol manželského soužití viděl Francin v tom, že mu jsem vděčna, že mi ráno připraví snídani, v poledne na motocyklu sjede pro oběd do restaurace, hlavně ale aby mi ukázal, jak mne má rád, jak o mne s radostí může pečovat, a tak nějak, jak se stará on o mne, že tak bych se měla starat i já o něho… “

 

7.

Jako tříletý sirotek byl autor svěřen do sirotčince v Richmondu, kde se jej po relativně krátké době ujala rodina Allanů, velkoobchodníků s tabákem, odtud plyne spisovatelovo prostřední jméno Allan.

„Popadl jsem sekeru a v záchvatu hněvu zapomněl na dětinských strach, který mě dosud krotil. Rozpřáhl jsem se po zvířeti a rána by určitě byla smrtelná, jenomže manželka mě chytila za ruku. Vytrhl jsem se jí a zaťal jí sekeru do hlavy.“

 

8.

Tento román vyšel poprvé časopisecky ve Světozoru roku 1892. Pro knižní vydání u F. Šimáčka v praze roku 1895 autor pozměnil konec příběhu. V původní verzi románu Vojta po svém činu spáchal sebevraždu, noviny tohoto plachého dobráka označily za odsouzeníhodného pijana a vraha. V knižním vydání však Vojta umírá přirozenou smrtí na následky duševního vypětí a mínění lidu se staví na jeho stranu.

„Nikomu, ani vlastnímu otci se s mukami svými nesvěřil, protože se styděl odkrývati, co se v chalupě děje. Dusil všecko sám v sobě - dusil i starosti o denní živobytí které mu v rozvážnějších chvílích padaly do hlavy. Tak nemoudře jako po letošních žních se u Kalibů nikdy neprodávalo!“

 

9.

Román byl v několika zemích a v některých amerických školách zakázán, kvůli tématu a „nadměrnému užívání sprostých slov“. V 70. letech bylo několik amerických učitelů, kteří zadali knihu k četbě, propuštěno anebo donuceno k rezignaci. Přesto jen do roku 2004 bylo celosvětově prodáno přes 65 milionů výtisků.

„Zkrátka a dobře, já si v jednom kuse představuju, jak si spousta malejch dětí na něco hraje na takovým velikánským žitným poli. Tisíce a tisíce malejch dětí a nikde nikdo - jako nikdo dospělej - kromě mě. A já stojím na okraji nějakýho šílenýho útesu. Mám na starosti to, že musím chytnout každýho, kdo by z toho útesu moh spadnout - já jen jako, že když někdo utíká a nekouká kam, musím se já odněkud vynořit a chytit ho. A to bych dělal pořád. Prostě bych chytal děti, co si hrajou v žitným poli a tak. Já vím, že je to šílenství, ale je to jediný, co bych dělal doopravdy rád.“

 

10.

Tento román zfilmoval v r. 1960 režisér Alfred Hitchcock.

„Chtělo se mu vykřiknout, že to není pravda, ale nemohl. Nemohl, protože to, co říkala, opakoval sám sobě po celé ty roky stále dokola. Byla to pravda. Vždycky prosadila svou, ale to neznamená, že musel poslechnout. Matky jsou někdy až příliš majetnické, ale ne všechny děti se nechají takto ovládat. Byly i jiné vdovy, jiní jedináčci, ale málokdo uvízl v takovém vztahu. Byla to stejně tak jeho chyba jako její. Protože neměl kuráž.“

Vyhlašujeme II. ročník literární soutěže

V rámci Týdne knihoven 1. – 7.10. vyhlašuje Městská knihovna Neratovice II. ročník literární soutěže “Neratovice žijí !?”, jehož tématem jsou tentokrát “Osmičková výročí”. Vyzýváme všechny, kdo chtějí zachytit své či v rodině a okolí tradované vzpomínky, zážitky a postřehy vázané na léta 1918, 1938, 1948, 1968 na Neratovicku, ať zasílají své příspěvky do knihovny od 1. října do 31. ledna 2019 (soutěž byla prodloužena!).

Přijímáme pouze práce původní, dosud nikde nepublikované, rozsahem přiměřené (cca od 1 do 10 stran). Předat či zaslat je můžete v tištěné i elektronické podobě (textové formáty MS Word či Open Office). Soutěžit lze v těchto kategoriích: próza (povídka), publicistika (reportáž, fejeton, črta, literatura faktu, esej), poezie, komiks. Soutěž není věkově omezena. Její výsledky budou vyhlášeny a zveřejněny v 4. března 2019.

Kontaktní adresa: Městská knihovna Neratovice, nám. Republiky 400 nebo info@knihovnaneratovice.cz

Odpovědi na kulturní kvíz – Znáte Neratovice?

V říjnu a listopadu 2018 jste měli možnost potrápit své mozkové závity i paměť v našem kulturním kvízu – zadání >>ZDE<<.
A nyní vám přinášíme odpovědi a celé fotografie neratovických pamětihodností.

Se všemi správnými odpověďmi kvíz vyhrála paní Anna Spěváčková.

Odpovědi:

1) kamenná plastika Vlna, před plaveckým bazénem, přibližně z doby budování plaveckého bazénu
2) oltářní obraz Sv. Vojtěch zouván z bot u přívozu v Neratovicích v raně barokní kapli sv. Vojtěcha, malba na plátně z let 1670 – 80, autor neznámý
3) Hrobům v dáli, pomník obětem 1. světové války od ak. sochaře Antonína Hlouška z Říčan, odhalen 5.10.1924 v Kostomlatského sadech, po stranách rovněž dva pomníčky železničářům a sokolům zahynuvším během 2. světové války
4) Jeden z Kamenů zmizelých, tento v ul. kpt. Jaroše
5) Symbol kina, plastický ornament na budově kina, 1. polovina 70. let 20. stol.
6) Sloupová hlavice v průčelní straně nádražní budovy, budova postavena 1872
7) Keramický reliéf Marty Taberyové (Jaro ?) na podestě schodiště v obchodním domě Legato, autorkou sochařka a keramička Marta Taberyová, 1990
8) Ljuba Hermanová – mozaiková pamětní deska herečky a zpěvačky, neratovické rodačky L.H., odhalena ke 100. výročí narození dne 24.5.2013, autorkou ak. sochařka Jana Voldřichová, umístěno vpravo od vchodu do Společenského domu
9) Domovní znamení v ul. Za obchody, 50. léta 20. stol.
10) Bedřich Smetana – busta B. S. ve Smetanových sadech od ak. sochaře Aloise Sopra z Prahy,
podstavec navrhl architekt F. Marek. Busta odhalena při otevření Smetanových sadů 8.11.1959.

Kulturní kvíz – Znáte Neratovice?

Určete na následujících 10 obrázcích, co nebo koho zachycují (o jaké dílo, památku či jeho část se jedná), kde se v Neratovicích nachází, popř. uveďte dobu vzniku.

Své odpovědi odevzdejte v knihovně spolu se jménem a kontaktem či posílejte e-mailem na adresu: info@knihovnaneratovice.cz

Uzávěrka soutěže: 30. 11. 2018

Správné odpovědi slosujeme a výherce odměníme.

Odpovědi na otázky budou k dispozici na témže místě po celý prosinec 2018.

 

 

Obrázek č.2: Z katalogu Národní galerie – ed. M. Bartlová: Svatý Vojtěch. Tisíc let svatovojtěšské tradice v Čechách.